Dámské hudební okénko aneb co poslouchat v karanténě

Pár skvělých dam, které mne ovlivnily...

Holandská kapela The Gathering začínala na začátku devadesátek jako typická doom metalová kapela. S příchodem skvělé zpěvačky Anneke van Giersbergen se postupně proměnila ve zcela svébytné space rockové těleso. Vrcholem je ojediněle rozsáhlé dvojalbum How to Measure a Planet? z roku 1998, které kapelu opravdu odneslo někam za hranice naší galaxie. My si z ní dáme hitovku Liberty Bell, ale to je jen taková úvodní pozvánka na dalekou cestu do vzdálených světů🛸

Ten milý chlapec na obalu jediného alba kapely s podivným názvem Kopir Rozsywal Bestar zřejmě není muž, ale hlavní představitelka skupiny, akordeonistka a zpěvačka Kristýna Lhotáková, jinak též tanečnice a choreografka. Je to syrové, až děsivé, ale možná v tom Potoce najdete samy sebe. A navíc, harmonika na klíně ženy je prostě sexy😍

Lori Lewis Must Stay In Therion Forever zní název FCB skupiny, která jasně vyjadřuje přání fanoušků švédské legendy symfonického metalu ohledně jejich americké zpěvačky a vokalistky Lori Lewis. Kdo by si taky tuhle dámu nepřál, že jo?

přitisknu si závoj kůže na tvář
a s každým vdechnutím kousek vsaju
déšť se vpichuje do oken prosklené lodžie
elektrické víry v hlavě
s každým vdechnutím saju víc
odstávající kůže, veškeré atributy štěstí
tak užaslá, tak dojatá, tolik jsem tě milovala

netřeba více představovat punkovou básniřku Patti Smith...

Americká violistka Lucia Micarelli narozená v italsko-korejském manželství je známá spoluprací s Jethro Tull a úpravami klasických rockových hitů. Její album Music from a Farther Room je taková Easy Listening Music, nicméně mám to hodně rád - totiž, dobře se to poslouchá, hahaha😉

Zpěvačka a flétnistka Zuzana Hanzlová je hlavní postavou skupiny Neočekávaný dýchánek a také příbuzné Choroš. Kapela hraje takovou tu směs balkánu nebo šramlu, říkejte si tomu jak chcete. Na přelomu tisíciletí tvořili s dalšími spřízněnými skupinami volné sdružení Stejné ksichty, kde se různě prolínala hromada hudebníků. Slušná živá nahrávka se na Youtubu moc nedá najít, tak si musíme zajít opravdu naživo - až to půjde:-)

Britská kapela Anathema je podobný příběh jako The Gathering, od původního doom metalu se posunuli ke svébytnému atmosférickému rocku s vlivem Pink Floyd. Sestra bubeníka, zpěvačka Lee Douglas původně hostovala na titulní skladbě alba A Natural Disaster v roce 2003. Postupně se z doprovodné zpěvačky stala právoplatnou členkou skupiny. Pustíme si akustickou verzi jejího parádního čísla, těžko hledat čistší krásu. Nejvic se mi líbí, jak působí lehce neohrabaně, ovšem zcela přirozeně 🌹

Na české alternativní scéně v roce 1997 zazářila víceméně akustická kapela Deep Sweden, která překvapivě nebyla ze Švédska, ale její základ kromě jednoho Čecha tvořily hned 3 dámy, zpěvačka z USA Alex Marculewicz, na housle angličanka Emma McClune a violloncelistka též z Anglie Lucy Fillery. Proletěla tu jako kometa s heslem "harder than hardcore", ale po dvou albech se rozpadla, její přínos však pro nás byl moooc veliký😉😍🌹jedna píseň nestačí, šup tam tři

Původem Australanka, fenomenální baskytaristka a zpěvačka Tal Wilkenfeld se proslavila ve skupině superkytaristy Jeffa Becka, kde začínala snad ve dvaceti. Když si pustíte třeba Cause We've Ended As Lovers, uvidíte, že muž a žena spolu můžou mluvit nejenom slovy, i když Beck byl proti ní dědek:-) Od té doby tahle dáma začala dělat svoji muziku - hrát na basu zajímavě a u toho zpívat není právě jednoduché, ale ten její výraz mne prostě bere

Naše drahá česká dívčí punková skupina Zuby Nehty už není tak úplně dívčí (my ovšem taky jaksi nemládneme), ale zase hraje, což je skvělé. Hrozně mne pobavilo, když jsem Marce Míkové v Mersey nabízel pomoc s odnosem kláves, jež byly větší než tato dáma, jak stydlivě mne odmítla, asi jsem nevypadal důvěryhodně.😁 V této kapele, dříve Dybbuk a ještě dříve Plyn (ano, vzniklo to - pojďme si pustit Plyn) se vystřídalo mnoho děvčat, za všechny asi nejdůležitější jsou Marka Míková (známá též z pohádky Jak se budí princezny), Kateřina Jirčíková, Hana Řepová a Pavla Slabá. Mám vás rád holky

Dnes to bude zase trošku nářez. Průkopnici hlukové alternativní vlny Sonic Youth mají v čele baskytaristku, kytaristku a zpěvačku v jedné osobě Kim Gordon. Tahleta dáma přibližně ve věku mé maminky jest pravým sexsymbolem alternativní scény tzv. No wave. Škoda, že je vdaná:-)

Když už, tak, říká se, tudíž zůstaneme u hluku. Americká klávesistka a zpěvačka Jarboe se proslavila jako členka postindustriálních Swans, od té doby je na sólové dráze s podivnými experimentálními alby. Je to taková ta záhadná uzavřená tajemná osobnost. V roce 2003 spojila síly na společném albu s industriálně-hardcoreovými Neurosis. Z tohoto skvělého alba jsme slyšeli střípky na jejím brněnském koncertu v Kabinetu někdy 2017. Mohli jsme sledovat okamžitý úprk drobné umělkyně po skončení vystoupení zahalené tak aby ji nikdo nepoznal - až na mě teda:-)

Jedno z těch zjevení v první půli devadesátek - bratislavská skupina Tornádo Lue a zpěvačka Jana Tóthová s texty v lehce neumětelské češtině, bezprostřednost nade vše. Skupina po pauze znovu hraje, jen navodit ten prvotní pocit už není v dospělosti tak jednoduché

Nizozemská kapela Shocking Blue vedená skladatelem Robbie van Leeuwenem dala světu několik hitů v čele s legendární Venus. Nespornou devizou skupiny byla uhrančivá zpěvačka maďarského původu Mariska Veres. Zajímavostí je skladba Love Buzz, kterou o 20 let později vydává grungeová Nirvana jako svůj první singl.

Belgičtí Hooverphonic se napřed tvářili jako trip-hop, ale vlastně to byl ten nejskvělejší pop - chytlavé, ale vůbec ne hloupé písničky v moderním aranžmá. Když jsem však viděl kapelu na Flédě někdy 2007, byli to ti největší psychedelici, takže čert vem škatulky....tehdy jsem ještě netušil, že je záhy opustí jejich nejlepší zpěvačka, éterická Geike Arnaert. Je to vlastně dost častý model, skvělá interpretka vytáhne kapelu nahoru, jenže pak je jí těsno tam, kde hudbu skládá někdo jiný. Skupina potom marně hledá stejně dobrou náhradu.

A je to tady, o co drobnější, o to silnější ve vyjádření, loni už padesátiletá Polly Jean Harvey! Černá kněžka měnící se po celou kariéru jak vizuálně, tak aranžemi svých skladeb a složením doprovodné kapely. Úsporný kytarový styl inspirovaný post-punkem Patti Smith nebo Television. Ovládá též piano, saxofon, varhany, basu, harmoniku a v neposlední řadě autoharfu. A stále neprovdaná.

Brněnské duo Čokovoko bylo jeden z těch zásahů, který fungoval všemu navzdory. Prostě občas je potřeba se vykřičet a nebýt konformní, to si způsobuje hudební průmysl sám svojí vykalkulovaností, hudba se pak vždy vzepře a udělá si něco svého, rebelského. Zuzana Fuksová a Adéla Elbel se vysmály uhlazenému světu nedokonalým recitováním na podivných podkladech okořeněnými neuvěřitelnými tanečky. Album Hudba, které použilo samply ze všeho možného se už dalo i dobře poslouchat:-)

V Brně ještě zůstaneme, někdy na přelomu tisíciletí se objevila většinově dívčí kapela Budoár staré dámy vedená Martou Svobodovou. Bylo to tehdy strašně milé, hravé texty, nápaditá, místy i řádně přitvrzená hudba s houslemi a netuctovými skladbami, podomácku vyráběné klipy a hlavně mladické nadšení. Jen mne hrozně mátlo, že jakoby poprvé poslouchám někoho, kdo je mladší než já, holkám mohlo být kolem dvaceti😉

Finští symfoničtí metalisté Nightwish v roce 1998 vyletěli jako kometa, velkou zásluhu na tom měla operně školená zpěvačka Tarja Turunen. Vzápětí vznikla spousta stejně složených kapel, jenže originál je jen jeden. Poté co charismatická Tarja ze skupiny v roce 2005 odešla, pokračuje na sólové dráze, kterou cítím jako zajímavější než pokračování Nightwish. V roce 2013 jsem zhlédl jeden z jejích projektů, koncert s bubeníkem Mikem Terranou po boku symfonického orchestru Filharmonie Bohuslava Martinů a pěveckého sboru Masarykovy univerzity. Velice povedené, když navíc zahráli 10-minutovou složeninu skladeb Led Zeppelin. Někdy je té pompy ale trochu moc a taková píseň z pohádky o sněhulákovi mne nakonec stejně nejvíc dojme.

Americká zpěvačka a pianistka Beth Hart vlila novou krev do žil bluesrockové hudbě a ukázala, že tato není mrtvá. Živočišná energie divy, nakřáplý hlas a obrovský feeling z ní udělaly jednu z největších zpěvaček současnosti. Těším se naživo.

Božská Janis Joplin se stala symbolem první opravdu rockové zpěvačky a zároveň pravou královnou hnutí hippies, svobodné a v pravém slova smyslu volné. Poprvé jsem slyšel ze známé bestofky, vinylu mých rodičů někdy ve 12 letech a nestačil jsem se divit. Bohužel se stala první členkou Klubu 27, ale nikdy nezapomeneme.

Ještě jedna dáma byla výraznou postavou květinového hnutí, zpěvačka Grace Slick z kapely Jefferson Airplane. Na tom Woodstocku jim hodně svítí očička, ale co už, to poselství je stále stejné, každý potřebujeme někoho milovat. Této paní je nyní krásných 80 let.

Pokud se vám zdá vaše žena trochu usedlá, představte si místo ní Diamandu Galás. Pokud je vaše žena extravagantní, asi buďte rádi, že v tomto směru kvalit Diamandy nejspíš nedosahuje. Ale jestli chcete něco opravdu zažít....Těžko bych se k ní dostal, kdyby nenatočila album s John Paul Jonesem, nicméně je to fascinující a taky vtipné - zřejmě Jon Stewart Show na MTV nebyla v roce 1994 nijak přízemní😉

Dámou v pořadí pětadvacátou to zakončíme. Je to náhodný výběr, žen, které jsem někdy aktivně poslouchal. Určitě jsem na nějakou zapomněl a stejně existuje milión dalších skvělých, které mne nějak minuly a proto tu nejsou. Není to encyklopedie.

K brněnské Muše mám blízký vztah, nějak mne posledních 5 let provází a ovlivňuje život. Stačí říct, že ji poslouchám a lidé jsou buď konspiračně nadšeni anebo naopak vyděšeni a kladou si otázky, zdali jsem v pořádku:-) Je prostě dobrá - život žen často není jednoduchý, z televize na nás pořád útočí dokonalé obrázky, všichni jsou úspěšní, pořád se zlepšují (do háje) a tak když někdo ukáže, že vše není jen růžové, mluví ostatním z duše (jo, chlapi to teda taky nemaj vůbec lehký, hahaaaaaaaaáááá)

Pa a mějte se krásně T.